Dnešní článek je poslední s tématikou Tenerife. Docela mi to bude chybět, ráda jsem si připomínala, jaké to tam bylo prima, a hlavně tedy to teplo. Co se týče tohoto příspěvku, tak ten bude obsahovat hodně fotek a informace o tom, co všechno jsme na Tenerife viděli, a o čem už jste také mohli trochu číst v minulých článcích.
Na výlet jsme se vydali jeden ze sedmi dnů, které jsme na ostrově strávili. Měli jsme pečlivě naplánováno, co chceme vidět, skoro jsme to měli vyměřené i na čas (na to je mimochodem expert táta - když jsme byli např. loni na dovolené v Miami, měl v Excelu udělanou tabulku se všemi výlety, odlety, přílety, ubytováním a odjezdy a bylo to málem do minuty naplánované, ale nakonec to přišlo vhod).
Bylo to myslím zrovna úterý, kdy jsme museli vstát docela brzy a vyrazit. Měli jsme z půjčovny naproti resortu domluvené půjčení auta na jeden den. Vyzvedli jsme ho tedy a vydali se na cestu. První na programu bylo dojet k Los Gigantes, což je skalnatý útvar, který spadá do Atlantského oceánu a podle něj je pojmenované i město, který se nachází v jeho blízkosti.
Když jsme si mysleli, že ty nejužší a nejstrmější uličky máme za sebou, tak následovala cesta do města Masca. Po cestě, kde se vejde asi jedno auto, jsme se museli dokonce vyhýbat autobusu. Rozhodně to byl zážitek :) Přímo do města, které se nachází v severozápadní části ostrova, jsme nakonec nejeli, jen jsme zastavili na vyhlídce a vše nafotili.
Poté jsme měli v plánu navštívit obec Garachico, kde žije asi přes 6 tisíc obyvatel a nachází se přímo u Atlantského oceánu. Nafotili jsme obec z několika vyhlídek a nakonec jsme zastavili na horkou čokoládu (bílou - mojí oblíbenou) a dezert a trochu si i odpočinuli. Po přestávce jsme si Garachico prošli, nakoupili nějaké suvenýry a vydali se směr Dragó Milenario.
Tento nejstarší a největší dračí strom ostrova, Dragó Milenario, se nachází v Icod de los Vinos. Všude po cestě bylo značení, jak se ke stromu dostat, a myslím, že byl hlavním cílem turistů, kteří do města zavítali. Fotografii tohoto stromu najdete snad v každém turistickém průvodci a určitě stojí za vidění. Říká se, že je starý asi 450 let, co je na tom pravdy, nevím. Každopádně se v městečku nachází i vyhlídka, odkud je na něj dobře vidět a dokonce je tam vybudované v blízkosti i podzemní parkoviště.
Jako místo, kterým zakončíme celodenní cestování, jsme si zvolili Pico de Teide. Pico de Teide je sopka a nejvyšší hora Španělského království a je součástí Národního parku Teide. Co se týče časového harmonogramu, měli jsme vše perfektně naplánované a pod sopku jsme dorazili s předstihem. Podle turistického průvodce jsme věděli, že je možné využít lanovku přibližně do 4 hodin odpoledne. Na parkovišti jsme se oblékli do kalhot, tenisek a mikin s bundami, ale u pokladen nám bylo řečeno, že hustá mlha nahoře nám kazí plány a lanovky přestaly jezdit už před třetí hodinou. Takže poměrně dlouhá cesta až k sopce nám byla k ničemu. Naštvaní jsme si tedy udělali vedle lanovky pár fotek (aby se neřeklo) a Národním parkem jsme se vydali nazpět.
Tím jsme zakončili náš výlet, v pořádku jsme vrátili auto do půjčovny a na večeři jsme si zašli do čínské restaurace, kde za poplatek asi 7 euro jsme měli možnost se najíst a přejíst, kolik jsme jen chtěli. :)
Ráda bych Vám ještě chtěla ukázat fotky, které jsem nezařadila do jiných článků, ale které, myslím, stojí za vidění:)
Sice jsem neměla možnost vidět přímo Tenerife, ale navštívili jsme Lanzarote, které je také moc krásné:)
ReplyDeleteA papoušky jezdící na tříkolce tam měli také a taky jsme byli jeden večer v čínské restauraci:) Hned bych se tam vrátila:)
Na Lanzarote jsem zase nebyla ja, ale minimalne za tim teplem bych se vratila:) bylo to tam moc hezky:)
Delete